|
| 198/1993
Sb. |
| ZÁKON |
| ze
dne 9. července 1993 |
o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu |
| |
|
Parlament se usnesl
na tomto zákoně České republiky:
|
|
Vědom si povinnosti
svobodně zvoleného parlamentu vyrovnat se s komunistickým režimem,
Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její
vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi
v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních
hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv
a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními
zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením
fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením,
destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním
výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým
účelům, bezohledným ničením přírody, a prohlašuje, že ve
své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.
|
| |
| §
1 |
|
(1)
Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,
a) upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření
politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě
a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím,
co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou
perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,
b) systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž
zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické,
sociální a náboženské skupiny občanů,
c) porušoval základní zásady demokratického právního
státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím
postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů
nad zákon,
d) používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů,
a to zejména:
- popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích
a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování
vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a
psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,
- zbavoval je svévolně majetku a porušoval
jejich vlastnická práva,
- znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání
nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,
- zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí
či vrátit se svobodně zpět,
- povolával je k výkonu vojenské služby v
Pomocných technických praporech a Technických praporech na
neomezenou dobu,
e) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny,
umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné
výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
f) spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval
uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.
2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v
odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim
prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v
politické i ideologické oblasti.
|
| |
| |
| §
2 |
|
(1)
Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl
režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení
státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do
17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.
(2)
Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a
zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její
ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování
lidských práv a demokratického systému.
|
| |
| |
| §
3 |
|
Odpor občanů proti
tomuto režimu, který ať již jednotlivě či ve skupině na základě
demokratického přesvědčení politického, náboženského či
mravního projevovali odbojem nebo jinou činností nebo vědomě a
veřejně vyjadřovali, na území státu i v zahraničí, a to i ve
spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý,
morálně oprávněný a je hodný úcty.
|
| |
| |
| §
4 |
|
Každý, kdo byl
komunistickým režimem nespravedlivě postižen a perzekuován a
nepodílel se na skutečnostech uvedených v § 1 odst. 1 tohoto zákona,
si zaslouží účast a morální zadostiučinění.
|
| |
| |
| §
5 |
|
Do promlčecí lhůty
trestných činů se nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29.
prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními
zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k
pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby.
|
| |
| |
| §
6 |
|
Soud na návrh zruší
či zmírní trest uložený za trestný čin, na který se
nevztahuje rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní
rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se během
řízení, že jednání odsouzeného směřovalo k ochraně základních
lidských a občanských práv a svobod ne zjevně nepřiměřenými
prostředky. Pro účely tohoto řízení a následného odškodnění
se přiměřeně použijí ustanovení § 4 a násl. zákona č.
119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
|
| |
| |
| §
7 |
|
Státní rehabilitační
dluhopisy, vydané občanům, kteří mají nárok na odškodnění
podle § 23 odst. 5 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní
rehabilitaci, jsou splatné do konce roku 1995.
|
| |
| |
| §
8 |
|
Vláda je zmocněna,
aby nařízením napravila některé křivdy spáchané na odpůrcích
komunistického režimu a na osobách, které byly postiženy jeho
perzekucemi, v oblasti sociální, zdravotní a finanční.
|
| |
| |
| §
9 |
|
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. srpna 1993.
|
| |
| |
| Uhde
v.r. |
| Havel
v.r. |
| Klaus
v.r. |
|
|
Organizační
tým projektu "10 let poté"
|
|